AKTUALITY

Aktuální informace z Akademie HUSPOL

02.08.2017

Příběhy, kde hlavní roli hraje náš čtyřnohý kamarád, mě dokáží dostat do úzkých a dokonce i rozplakat.

Radek Komoráš pracoval více než patnáct let v rezortu obrany. Věnoval se především náboru nových vojenských profesionálů při profesionalizaci Armády České republiky za legendárních dob například ministra Jaroslava Tvrdíka. Těch ministrů přežil více. Pracoval v oblasti marketingu, médií a public relations. Sám přicházel s kreativními nápady, kde důležitou roli nehráli jen vojáci, ale i jejich čtyřnozí kamarádi. Radek se s námi podělil nejen o své letité zkušenosti působení v rezortu, ale svěřil se nám, proč se rozhodl ke spolupráci právě s akademií Huspol.


Eva Samková, olympijská vítězka a členka Armádního sportovního centra DUKLA, se kterým Radek dlouhá léta úzce při aktivitách na podporu náboru spolupracoval.
Slyšela jsem, že tvá přezdívka je Kajman, je to pravda?

Ano je, ale Kajman je druh krokodýla ne psa, pokud na to narážíš. Vím, kam míříš, ano. Je to tak. Potkal jsem se Pavlem Poliánem, vedoucím Akademie HUSPOL. Nebyla to náhoda, ale myslím, že se to mělo stát. Jeho vize a cíle, nadšení pro věc, pro mne osobně hodně znamenají. A Kajman je dravec. A jako takový jsem se zakousl, a rozhodně chci být platným hráčem týmu, který má vysoké ambice v oblasti školství a vzdělávání.

Se školstvím již máš své osobní zkušenosti, pracoval jsi jako osobní tajemník ministra Marcela Chládka v Sobotkově vládě.

Ano, velmi dobrá a plnohodnotná pracovní zkušenost v mé kariéře. Přecházel jsem tam z kabinetu ministra obrany. U armády jsem fungoval více jak patnáct let. Na školství jsem se skutečně hodně naučil, bylo to pro mne hodně zajímavé období. Vedl jsem tým poradců pana ministra a byl u mnoha školských projektů.


Komunikace jako zábava a práce v jednom. Arabela team, Československý lev. Nevznikly by, kdyby Radek nepotkal ty správné lidi, se kterými táhnul za jeden provaz.
Takže by se dalo říci, že na Akademii Huspol se budeš cítit jako ryba ve vodě?

Určitě ano, a vůbec nejde o praxi jako pravé ruky ministra školství. Více mi dalo působení na obraně. Tam jsem řídil tým copywriterů, grafiků, měl jsem pod svým vedením také například digitální tiskárnu. Byl jsem hodně kreativní a stal jsem se jedním z hlavních pilířů profesionalizace Armády České republiky, jakožto prioritního úkolu vlády České republiky.

Vím, že jsi v armádě vymýšlel, organizoval a ještě i moderoval různé eventové aktivity na podporu náboru. Schválně, setkal ses při nich třeba i se služebními psy AČR?

Samozřejmě že ano, nesčetněkrát. Jednou mi však zatrnulo. Ne proto, že aktérem ukázky byl pitbul. Ten byl milý. Mnoho lidí neví, že to není žádný krvežíznivý pes, ale přátelský a pohodový. Zkrátím to, provokoval jsem tehdejšího tiskového mluvčího Vojenské policie při vzájemném rozhovoru a ten mi to vrátil. Něco mi nenápadně strčil do kapsy, vycvičený pes našel „drogu“ a mně okamžitě sebrala zásahovka. Přihlížející diváci netušili co se děje, stejně tak jako já.

Vidím, že jsi měl rizikové povolání, nebo spíše koníčka moderování, kterého jsi využil v armádě.

Vůbec ne, jen se snažím svých komunikačních dovedností využít pro dobro věci. Mohu se ještě vrátit k pejskům v armádě?


Psí hrdinka Alice zavítala i mezi děti do severočeského Žatce v rámci PR akce na podporu náboru AČR.
Z tvého působení na obraně a z celostátní televize a tisku znám příběh Alice….

To je velmi silný a dojemný příběh se šťastným koncem díky lidskosti a obětavosti. V hlavní roli pes Alice a vojenský profesionál Juraj Králík v misi v Kosovu. Nebudu to tady popisovat, domluvil jsem se s autorem reportáže Jirkou Hokůvem, který ji tehdy točil pro internetové stránky ministerstva obrany, že nám ji rád poskytne. V nejbližší době příběh Alice zveřejníme. Když jsme Alici s Jurou měli na jedné z prezentačních eventových akcí Týden s armádou v Žatci, draly se mi do očí slzy. Zaplněné žatecké divadlo tleskalo Jurovi a lidem, kteří Alici dostali z Kosova do Česka ve stoje dlouhé minuty. To bylo hodně silné…

A proč tedy právě Akademie Huspol?

Hodně lidí si o mně myslí, že jsem ryzí tvrďák, neúprosný zabiják a dravec Kajman. Ano, umím jít dravě za svými vizemi a stanovenými cíli. Musím však být silně a efektivně motivován a jít do toho všeho s vnitřním přesvědčením a nadšením. Uvnitř mého já se však skrývá duše muže, který je citlivý a empatický. A já tady cítím šanci prodat svou dravost ve prospěch užitečné věci jako je vzdělání a praxe. A bez té empatie by to šlo velmi těžko….


#pribehy
Sending...